Warning: A non-numeric value encountered in /kunden/255441_13086/webseiten/ghettospuren/terezin/wp-content/themes/Divi/functions.php on line 5752

Poselství minulosti – Poterna III

Jedná se o pozdní nález: Sedm desetiletí přežila poselství vězňů ghetta Terezín: jména, názvy míst, letopočty a obrazová znázornění vyrytá do pískovce zdí v naději, že toto vše zůstane zachováno příštím generacím a že historie tvůrců nebude zapomenuta. Toto přání nebylo vyplněno: Svědectví byla zapomenuta až dodnes.

V roce 2005 byla zpřístupněna pevnostní brána , tzv. Poterna III, poté, co sloužila několik desetiletí vojenským účelům. Tato skutečnost se stala překvapením: Do pískovce byly vyryty nespočetné graffiti, přičemž mnohé z nich bylo těžké vyluštit. Přehlédnout se ovšem nedaly letopočty 1942, 1943 a 1944. Ten, kdo se zaměří na detaily, rozpozná nakonec symboly naděje, víry, podpisy, transportní čísla, jména a data.

Autory byly převážně vězňové, nebo členové stráže ghetta, tzv. Ghettowache, která byla rovněž sestavena z vězňů. Téměř sedmdesát let uchovávalo toto místo své tajemství. Dosud nebyla tato svědectví doceněna. My toto chceme změnit a pokusíme se o rekonstrukci osudů autorů.

INTERAKTIVNÍ KARTY

Interaktivní karty zprostředkují autentický dojem místa v dnešní podobě.
Lze si vybrat informace k celkem 23 rytinám a zobrazit je přes Pins. Pátrejte nyní po stopách.

 

ÚVOD

Ve veřejně přístupném městském prostoru Terezína lze kromě vlečky u městského výjezdu (směr Bohušovice) sotva zaznamenat jiné stopy, které náleží k období ghetta. Poterna III zde tudíž zaujímá jedinečnou pozici. A sice nejen proto, že tato brána je volně přístupná, ale i proto, že na velice omezeném prostoru lze nalézt velké množství rytin vvtvořených vězni. Obyvatelé a návštěvníci Terezína tyto stopy vnímají, ale doposud neznají jejich význam, nebot’ potřebné informace chybějí. Doposud nebyla provedena ani jejich inventarizace a ani dokumentace. Rovněž se na tomto místě nenachází žádná informační tabule ani jiné informace k těmto nápisům.

Poterna III zaujala Rolanda Wildberga a mne poprvé během našich četných toulek Terezínem v roce 2005. V letech 2011, 2012 a 2013 jsme se sem vraceli, abychom pořídili další snímky a pouhých deset dní po naší poslední návštěvě byla Poterna III pod vodou (záplavy v červnu 2013). Poté byl přístup kvůli bezpečnostním opatřením a stavebním úpravám v souvislosti s povodňovými opatřeními dlouhou dobu znemožněn. [1]

Zhodnocení stavu a historické výzkumy

Když jsme v roce 2014 opět obnovili naši činnost, zjistili jsme, že vlhkost stavby způsobená povodní nezůstala bez následků. Vzhledem k již viditelné abrazi povrchu pískovce, jména a obrázky ztratily své bývalé kontury. Přesto se podařilo některé silně narušené rytiny fotograficky zrekonstruovat.

Roland Wildberg převzal fotografickou dokumentaci, já osobně jsem hledala v archivech a databázích informace. Hodnotnou pomocí se ukázala být databáze Památníku Terezín, s jejíž pomocí mohlo být identifikováno mnoho autorů. Kousek po kousku byly zjištěné informace dávány dohromady, aby jako kamínky v mozaice vytvořily jeden celek. Nebyl to lehký úkol, neboť jediným vodítkem byly útržky jmen a několik letopočtů.

Příklad: Díky funkci “placeholder” při vyhledávání v databázi Památníku, se mi podařilo z pouhých fragmentů sestavit a vyhledávat jména uvězněných. Tímto způsobem bylo například rekonstruováno jméno Ernst Gladtke. Gladtke pocházel z Německa a byl internován v Terezíně až do roku 1944. Jedinými konkrétními ukazateli byly písmeno „E“ a řada písmen „TKE“, tak jako letopočty 1943 a 1944.

Další výzkum k osobě Ernsta Gladtkeho nás nakonec dovedl k objevení dvou fotografií v archivních dokumentech Památníku Terezín, pořízených krátce po osvobození Jiřím Lauscherem v roce 1945. Lauscher byl rovněž vězněm v ghettu Terezín a pochopil již tehdy, krátce po skončení války, zásadní význam svědectví. Obě fotografie ukazují exponované úseky Poterny III a jsou jedinečnými tehdy aktuálními snímky, ze kterých lze ještě vyčíst původní záměr vězňů.

Nejdůležitějším cílem naší práce je dokumentace těchto stop a její zpřístupnění návštěvníkům těchto stránek. Přesto zbývá ještě velký kus práce: Kromě chybějících pramenů – zprávy očitých svědků nebyly doposud nalezeny – chybí nám doposud základní informace ohledně využití Poterny III v období 1941 a 1945. Sloužila Poterna III jako průchod pro vězně? Kdo sem ještě měl přístup kromě stráže ghetta a proč? Mnoho dotazů zůstává nezodpovězených a budeme se jimi zabývat v budoucnu.

Co víme o autorech rytin?

Kromě zjištění významu původních nápisů obsahoval výzkum také pátrání po lidech, kteří zde zvěčnili svou existenci. Výsledky jsou okamžitě k dispozici na dvou interaktivních kartách a pomohou objasnit osudy dvanácti mužů: šesti Čechů, tří Rakušanů a tří Němců:

  • Alfred Freund
  • Josef Freund
  • Jiří Meisl / Richard Meisl
  • Benno Nettl
  • Karel Russ
  • Jaroslav Žatečka
  • Max Pizemczy
  • Samuel Rosen
  • Wilhelm Wolf Waltuch
  • Felix Alterthum
  • Ernst Gladtke
  • Berthold Heim

V období, kdy tito muži vyhotovili nápisy, bylo nejmladšímu 16 a nejstaršímu 66 let. Až na tři, kteří byli nejmladší, byli všichni ženatí, měli děti a patřili ke střední vrstvě v zemi, ve které žili do doby, než byli společností vyčleněni. Původní domněnka, že autoři rytin byli převážně mladšího věku, se nepotvrdila.

V průměru zůstávali tito muži v ghettu dva roky, poté byli v časovém období mezi prosincem 1943 a říjnem 1944 deportováni do Osvětimi. Čtyři muži unikli hromadnému vyvraždění, neboť byli přeřazeni na nucenou práci do jiných koncentračních táborů. Ovšem na začátku roku 1945 prošli jiným peklem: byli nuceni nastoupit do pochodů smrti. Výjimkou byl Benno Nettl, který byl zatčen gestapem 1944 a zemřel krátce poté v Malé pevnosti v Terezíně.


[1] V červnu 2013 nebylo město samotné povodní zasaženo. Ovšem v oblasti pevnostních částí vznikly statické problémy, které nebyly částečně dodnes odstraněny.

Z ptačí perspektivy

Letecký snímek znázorňuje severozápadní část pevnosti s Ravelínem XVIII, obrannou částí pevnosti. Obranné valy jsou v této části přístupné turistům a jsou využívány obyvateli k procházkám. Tam, kde je dnes tráva vysoká půl metru, se nacházely v letech 1942 až 1945 užitkové zahrady. Vězňové zde museli pěstovat ovoce a zeleninu, veškerá sklizeň byla odevzdávána SS.

Pohled tunelem

Přístup k této části pevnostního zařízení je možný historickou bránou – Poternou III. Stavitelé pevnosti plánovali Poternu jako výpadovou bránu proti nepřátelským napadením.

Známky života

V blízkosti východu z brány na příkopové straně zaujmou po obou stranách průchodu velká množství rytin. Ovšem eroze a vandalizmus již přivedly mnohá z těchto svědectví do stavu neidentifikovatelnosti. V Poterně III se jedná nejen o rytiny z doby ghetta, nýbrž také o mnohem starší rytiny z 19. a 20. století.

Úsek jižní stěny – poterna III v roce 1945. © Památník Terezín A 1896
Úsek severní stěny – poterna III v roce 1945. 
© Památník Terezín A 1900

Vzpomínkové místo stráže ghetta

Prostřední část jižní stěny má zvláštní význam: Celkový obraz nenechá nikoho na pochybách, že se jedná o objev kolektivního vzpomínkového místa, které vytvořili členové stráže ghetta krátce před jejich dalším transportem do Osvětimi. Na severní stěně mohla být identifikována rozličná svědectví, která dokládají, že Poterna III byla místem, kde stráž ghetta vykonávala službu.

Jsou to svědectví sebevědomých a kreativních mužů, kteří vytvořili osobitým způsobem vzpomínku na jejich nucený pobyt v Terezíně. V dnešním Terezíně existují sice ještě další stopy z doby ghetta, ale nikde nezanechali vězňové něco podobného.

O třech autorech víme, že byli členy stráže ghetta: Samuel Rosen (severní stěna) a Benno Nettl (jižní stěna) zanechali svá GW-strážní čísla, kterými byli členové stráže označeni. Ernst Gladtke (jižní stěna) toto neučinil, ale jeho manželka ve svých vzpomínkách činnost svého muže ve stráži ghetta zmínila.

Vzhledem k hojným indiciím, týkajících se stráže ghetta, můžeme předpokládat, že i pod jinými vyrytými jmény bude možné najít členy stráže ghetta. Wilhelm Waltuch, Josef Freund, Felix Alterthum, Karel Russ a Berthold Heim by věkem odpovídali kritériím (od roku 1943 totiž věk strážných musel být minimálně 45 let). [2]

HLEDÁME OČITÉ SVĚDKY

Kdo si vzpomíná na dobu existence Ghetta Theresienstadt (1941–1945) nebo zná osoby, které byly v ghettu internovány? Prohlédněte si, prosím, naše fotogalerie. Je Vám něco povědomé? Budeme rádi, když nám pošlete krátký e-mail.
Kontakt
0 votes