Terezín, Česká republika – července 2015
Poslední poselství z terezínského ghetta
Nápisy, vytvořené židovskými vězni, jsou po 70 letech poprvé zdokumentovány
Mezi lety 1941 a 1945 zanechali vězňové ghetta Terezín před smrtí svá poslední poselství. Aby upozornili na svůj osud, vyryli do pískovcových zdí svá jména, letopočty a kresby. Zvětrávání ale rytiny ohrožuje. Členové mezinárodního projektu ghettospuren.de nyní poprvé dokumentují pozůstatky těchto nápisů.
V potemnělém průchodu bývalé pevnostní brány, Poterny III, je několik čtverečních metrů zdí z pískovce posetých stopami: jsou tam jména, čísla vězňů, ale i působivá zobrazení rozličných motivů, např. židovského chanukového svícnu, Davidovy hvězdy, nebo portréty strážce ghetta a pak nápadné a opakující se letopočty 1943, 1942 a 1944.
V uvedených letech byl Terezín nepřístupný okolnímu světu, město bylo přeplněno židovskými vězni. Táborový život organizovala „židovská samospráva,“ podléhající rozkazům SS. Organizovanou složkou byla i „stráž ghetta“ (tzv. Ghettowache), která sestávala z vězňů. Také Poternu III střežili jmenovaní strážci, aby bylo zabráněno útěkům a pašování. Někteří z členů stráže byli autory nápisů a rytin, které je možno
v Poterně III spatřit. Většina z nich nepřežila Osvětim či konec války.
Na několik desetiletí tyto stopy upadly v zapomnění. Až v roce 2005 spatřila Poterna III a v ní i ukryté rytiny opět světlo světa, když brána byla po desetiletích vojenského využití veřejnosti zpřístupněna.
Urbanistka a autorka Uta Fischer dešifrovala v rámci projektu „Terezín 1941-1945 – Materiální svědectví a stopy“ nyní poprvé význam rytin a identifikovala mnohé vězně jako autory těchto výjimečných svědectví holokaustu. Výsledky dokumentace jsou již on-line a jsou k dispozici na dvou interaktivních kartách na www.ghettospuren.de.
„Naše práce se podobala práci detektivů: kousek po kousku jsme sbírali různá data a sestavovali jsme mozaiku. Kromě fragmentů jmen a několika letopočtů neexistovalo žádné jiné vodítko,“ informuje Uta Fischer. Některé rytiny poničili vandalové, další podlehly zvětrávání, a sice do té míry, že jsou již téměř nečitelné.
Teprve fotografie z roku 1945 nám pomohla, nebot’ bývalý vězeň Jiří Lauscher ofotil nápisy krátce po osvobození. Doposud bylo identifikováno několik tuctů jmen a osudů vězňů. „Společně vytvořili z ponurého průchodu kolektivní vzpomínkové místo – v naději, že se budoucí pokolení tímto způsobem dozví o jejich osudu,“ říká Uta Fischer. Od roku 2012 našel její mezinárodní tým expertů v dnešním Terezíně nespočetné pozůstatky z dob ghetta a soustavně je dokumentuje.
Budoucnost vzpomínkového místa v Poterně III je silně ohrožena: Jisté části již po několika málo letech otevření a zpřístupnění brány nenávratně zmizely. “Pomocí nových snímků jsme schopni dokumentovat dramatickou zkázu jistých detailů. Za tři, nejpozději za pět let bude již pozdě, proto jsme nyní nuceni provádět preventivní opatření,” zdůraznil Prof. Dr. Thomas Danzl z Vysoké školy výtvarných umění Drážd’any. Danzl, partner ghettospuren.de, vede vědecko–restaurátorský výzkum Poterny III, přičemž spolupracuje s Univerzitou Pardubice, s Fakultou restaurování v Litomyšli.
Dokumentace ghettospuren.de pokračuje a přináší ovoce. „Jsme napjati, co ještě v rámci projektu objevíme,“ říká Roland Wildberg, jehož úkolem je fotodokumentace projektu. Již zachytil nespočetné stopy nejen na půdách a ve sklepech terezínských domů, ale i v pevnostních prostorách.
Tisková zpráva ve formátu PDF
FOTOGRAFIE PRO VÁŠ ČLÁNEK NEBO REPORTÁŽ
Otevřte vybranou fotografii a klikněte vpravo myší s příkazem Grafika-foto a uschovejte. Kdybyste potřebovali fotografie ve vyšší rezoluci, obrat’te se na nás přímo.
