Stopy z každodenního života ghetta

Jakým způsobem žili lidé v ghettu? Jak byly využívány tyto prostory a jak byly vybaveny? Odpovědi na tyto otázky poskytují četné nálezy němých svědků, tj. pozůstatků, předmětů a stop v budovách dnešního Terezína. Bližší pohled nám přiblíží historické pozadí života v ghettu: nedůstojné životní podmínky, víra v přežití či naopak smrt v ghettu. Abychom tato němá svědectví pochopili, musíme si uvědomit, že jsou to zlomky kulisy, na pozadí které, se odehrávala jedna kapitola „Konečného řešení“.

Zákaz. Nález na jedné z půd. „NEPOVOLANÝM VSTUP PŘÍSNĚ ZAKÁZÁN!“ stojí napsáno na dveřích německým písmem typickým pro 40. léta. Kam vedly tyto dveře a koho se zákaz týkal? Odpovědi na tyto otázky je třeba hledat. Text: Uta Fischer © 2014, All rights reserved

Orientace v ghettu. V průběhu nového využití města jakožto ghetta byly dřívější názvy ulic zrušeny a byla vytvořena vlastní správní struktura. Součástí bylo i zavedení nového “označení bloků“. Např. „Q 219 c vı“ je správní označení jednoho domu a sice, „Q2“ je označení 2. Příčné ulice, „19“ je číslo domu a „c vı“ je označení bloku (celého bloku domů). Text: Uta Fischer © 2014, All rights reserved

Přeplněnost. Již v roce 1942 byly domy a kasárna v Terezíně tak přeplněny, že lidé museli být ubytováni i na půdách. Tato fotografie je typickým příkladem provizorních půdních vestaveb, jenž byly plánovány a zřízeny židovskou samosprávou jako reakce na nedostatek místa. Půdní prostory byly rozděleny na malé komůrky, což lze rozpoznat dle zbytků dveřních zárubní. To poukazuje na skutečnost, že na půdách existovaly vzhledem k typu konstrukce a velikosti různé příbytky. Text: Uta Fischer © 2014, All rights reserved

Elektřina. Porcelánové izolátory jako němí svědci jsou k nalezení téměř na každé terezínské půdě. Sloužily k provizornímu rozvodu elektrických kabelů na osvětlení temných půdních prostor. Text: Uta Fischer © 2014, All rights reserved

Vlastní iniciativa. Kvůli hromadnému ubytování neexistovalo soukromí, intimita byla téměř nemožná, a proto vznikaly z podnětu samotných vězňů zcela improvizované vestavby. Slangem ghetta byly nazývány „kumbál“ nebo „kumbálek“. Zpravidla nabízely prostor jedné až dvěma osobám, přičemž užívání kumbálku bylo privilegiem. Materiál, jako několik prken nebo části nábytku pro vestavbu, byl většinou nějakým způsobem „organizován“, tj. v slangu ghetta, obstarán, propašován nebo někde ukraden. Text: Uta Fischer © 2014, All rights reserved

Hromadné umírání. Fotografie zachycuje dvě spalovací pece krematoria, které byly v provozu v letech 1943 - 1945. Úmrtnost byla již po několika měsících existence ghetta nepředstavitelně vysoká. Celkem zemřelo více než 33.000 lidí. To odpovídá celé čtvrtině celkového počtu vězňů, kteří Terezínem prošli. Především strach z nemocí a epidemií přiměl SS ke stavbě krematoria. V současné době je krematorium součástí Památníku Terezín a je veřejnosti přístupné. Text: Uta Fischer © 2014, All rights reserved

Umírání a smrt v ghettu Terezín. I k tomuto tématu existují němá svědectví jako například tento kovový štít s letopočtem „1944“ v hebrejštině. Nachází se na kovové mříži brány u Ravelinu XIX. V zadní části jsou kasematy, ve kterých byl skladován popel zemřelých v roce 1944 a sice až do léta téhož roku, kdy byl popel na příkaz SS vysypán do řeky Ohře, aby tak byly odstraněny usvědčující stopy. Text: Uta Fischer © 2014, All rights reserved

Kulturní aktivity. Žlutá Davidova hvězda na červeném podkladě dodnes zdobí vstup na půdu. V Terezíně se v těchto místech konala řada představení v českém a německém jazyce, v počátcích ghetta ještě potají. Sotva již existují stopy jako je tato. Text: Uta Fischer © 2014, All rights reserved

Víra. Tyto svíčky zdobily židovskou modlitebnu, která byla objevena až v 90. letech minulého století. Všechny stěny modlitebny jsou vyzdobeny nástěnnými malbami. Oficialne nabozenstvi bylo v ghetto zakazano, ovšem nacisté konání bohoslužeb v domech zřejmě tolerovali. Modlitebna je součástí Památníku Terezín a je veřejnosti přístupna.

Zármutek. Rozpoznat lze srdce z malty, na kterém jsou zvěčněna dvě jména, pět křížů a číslice 44, 47 a 48. Srdce se nachází na komíně v půdním prostoru obytného domu.

Umučení. Toto nejsou žádné běžné sklepní dveře. Jedná se o dveře cel číslo 6 a 7 pověstných bunkrů, které se nacházely ve sklepě bývalé komandatury SS. Zde byli vězňové mučeni příslušníky SS kvůli údajným prohřeškům, někteří z nich byli i usmrceni. Nyní jsou sklepy užívány nájemníky tohoto obytného domu.

ZDE JE TU VÍC TRACKS VYPADAT:

Půdní vestavby – nouze podněcuje vynalézavost

Poselství z minulosti – Poterne III

Půda plná příběhů – L 237

Stopy z každodenního života ghetta

HLEDÁME OČITÉ SVĚDKY

Kdo si vzpomíná na dobu existence Ghetta Theresienstadt (1941–1945) nebo zná osoby, které byly v ghettu internovány?
Prohlédněte si, prosím, naše fotogalerie. Je Vám něco povědomé? Budeme rádi, když nám pošlete krátký e-mail.

Kontakt